Dražební vyhláška

Dražební vyhláška

Dražební vyhláška je úřední dokument, kterým dražebník vyhlašuje konání dražby. Dražby mohou být dobrovolné či nedobrovolné. Vzhledem k tomu, že se v mimobankovním financování objevují v drtivé většině pouze dražby nedobrovolné, budeme se zabývat pouze tímto typem.

Na základě čeho může být dražba vyhlášena

Dražbu může vyhlásit pouze osoba oprávněná na základě dražebního titulu, kterým může být například Smlouva o provedení nedobrovolné dražby či Exekuční titul.

Dražební vyhláška obsahuje

• identifikaci subjektů
  úředních osob, které se dražby účastní
  • Dražebník: fyzická či právnická osoba pověřená k vykonání dražby
  • Navrhovatel: subjekt, který dražbu navrhuje (věřitel či jeho zplnomocněný zástupce)
  • Dlužník: osoba, jejíchž majetek je předmětem dražby
• místo, datum, čas konání a typ dražby
  může jít o dražbu klasickou či dnes stále častější elektronickou, která se zpravidla koná na webovém serveru Dražebníka
• dražební jistotu
  uvedení finanční částky, kterou skládá účastník dražby k rukám Dražebníka jako jistinu pro případ úmoru nákladů zmaření dražby
• nejnižší podání
  výchozí hodnota, na které se startuje dražební jednání (pokud nikdo nepřihodí)
• specifikace a označení předmětu(ů) dražby
  jednoznačné a přesné označení předmětu, který se prostřednoctvím dražby prodává
• cena / hodnota předmětu dražby
  uvedení skutečné hodnoty draženého majetku, zpravidla zjištěné znaleckým posudkem, který byl pro účely dražebního jednání vypracován oprývněným znalcem v daném oboru
• další údaje podstatné pro konání dražby
  • práva a závady spojené s draženým majetkem s uvedením možnosti zániku vydražením
  • podmínky převzetí vydraženého majetku
  • další informace, tykající se například možnosti zaplacení pohledávek v hotovosti, sdělení práva nepřipouštějícího dražbu, upozornění pro vlastníky předkupního práva apod.
• poučení
  o právech a termínech odvolání proti dražební vyhlášce

Zveřejnění dražební vyhlášky

Aby mohla být nedobrovolná dražba realizována, musí se potenciální zájemci o dražený majetek o ní dovědět. Z toho důvodu se využívá několik způsob zveřejnění dražební vyhlášky:

• Úřední deska Městského či Obecního úřadu příslušného bydlišti či sídlu Dlužníka
  Dražebník ze zákonné povinnosti posílá dražební vyhlášku úřadu, který jí vyvěsí minimálně 60 dní před termínem konání dražby
  
• Úřední deska příslušného exekutora
  úřední vývěska exekutorského úřadu jak listinné, tak elektronické podobě (na webu exekutora)
• Informační systém o dražbách a ostatních nabídkách
  je centrální místo, kde se v elektronické podobě povinně zveřejňují mimo jiných i nedobrovolné dražby taktéž minimálně 60 dní před termínem konání dražby CentralniAdresa
• Centrální evidence exekucí
  je-li Dražebníkem exekutorský úřad CEECR
• Webové stránky Dražebníka
  vlastní-li Dražebník webové stánky které umožňují zveřejnění dražebních jednání, bude tam předmětná dražební vyhláška zveřejněna také

Doručování dražební vyhlášky

Formy doručování Dražební vyhlášky jsou upraveny zákonem č. 99/1963 Sb. (Občanský soudní řád) ve znění pozdějších předpisů.
Na Dražební vyhlášce je uveden rozpis osob, kterým je písemně doručována.

Zde je nutno zdůraznit, že pokud je Dražební vyhláška doručována Dlužníkovi / majiteli draženého majetku, aplikuje se tvz. fikce doručení.

Termín fikce doručení

Fikce doručení znamená, že se úřední dokument považuje za doručený 10. dnem úložní lhůty na poště, příslušné adrese, na kterou je úřední dokument doručován. Tím je zákonná povinost doručení splněna a úřední proces může pokračovat a Dlužník se tedy ani nemusí o připravované dražbě dovědět a ta přesto v zákonné podobě proběhne.

Nepřevzetím Dražební vyhlášky tedy není možné jakkoli znemožnit její konání