Novela zákona o Exekucí­ch: pří­stup exekutora k účtu manžela

Novela zákona o Exekucí­ch: pří­stup exekutora k účtu manžela

Mimo jiných změn Novelizace exekučního zákona přidala exekutorům právo zasahovat v rámci společného SJM do majetku manžela povinného.
Dle předchozího stavu (před 1.1.2013) exekutor neměl právo postihnout mzdu či běžný účet manžela povinného.
Uvedená změna je popsána na oficiálních stránkách Exekutorské komory (dále jen “EK”) v bodu 5. Její citace je bez souhlasu EK zakázána takže uvádíme pouze odkaz na text.

Na první pohled se zdá, že taková úprava exekučního řádu je vcelku pochopitelná a ku prospěchu věci. Pohledávky mají být vymahatelné a technika ukrývání finančních prostředků na účty manželů je poměrně hojně rozšířená.
Postižitelnost majetku (movitého či nemovitého) manžela(ky) je umožněna již ustanovením §262a občanského soudního řádu z roku 2001, pouze exekutorům chyběly odpovídající nástroje na uplatnění takových úkonů zejména u běžných účtů manžela a příjmů ze zaměstnání.
Principiálně se jedná o celkem pochopitelnou úpravu nefunkčního stávajícího stavu, která ale může postihnout případy, kdy se například jeden z manželů o pohledávkách druhého nedověděl. Původ tohoto problému však vzniká mnohem dříve a někde jinde.
Jak je možné, že dojde mnohdy sjednáním úvěrové smlouvy (či jiné) k omezení či zatížení společného jmění manželů (SJM) bez vědomí druhého? Dle spravedlivého práva by měl mít možnost druhý z manželů vždy se vyjádřit k situaci a buď souhlasit se zatížením své části jmění souhlasit či nesouhlasit ať se už jedná o pohledávku 5.000,- či desetinásobek.


Statut SJM v podstatě staví druhého z manželů automaticky do pozice ručitele v plném rozsahu. Běžná praxe v ČR umožňuje v určitých případech bez vědomí vlastníka zatížit jeho majetek a vytvořit mu pohledávku v rámci SJM se kterou nesouhlasil. Není to situace, která klepe na dveře protiprávnímu či až protiústavnímu jednání?
Změna ustanovená v tomto smyslu novelizací exekučního řádu sice postihne mnoho případů, u kterých to třeba nebude nespravedlivější, nicméně původ této problematické situace hledejme spíše u věřitelů než u exekutorských úřadů. V každém případě tato změna patří mezi ty ospravedlnitelné a nezbývá než s jejím zněním souhlasit.

Mohlo by Vás také zajímat

Rozhodčí­ doložka a její­ úskalí­ Když dne 1.1.1995 vstoupil v platnost ZÁKON č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, byl již netrpělivě očekáván a mnoho lidí...
Novela zákona o Exekucí­ch: Exekutor již nemůže uz... Jednou z velmi podstatných úprav rozsahu činnosti Exekutorských úřadů, vyplývají­cí­ z novely exekuční­ho řádu, je omezení­ jejich dří­vější­ho sepiso...
Novela zákona o spotřebitelských úvěrech: už žádné... V průběhu roku 2013 nabude účinnosti novela zákona o spotřebitelském úvěru č 145/2010 Sb. Rozhodli jsme se této události věnovat zvýšenou pozornost t...
Wüstenrolt Group a Golden Prize Company – da... Došlo na další z řady podvodných firem, které parazitovaly na nevědomosti a bezvýchodné situaci mnoha lidí v ČR. Není snad na trhu obchodní odvětví, ...
Novela zákona o Exekucí­ch: Inkasní­ společnosti u... Další zdařilou změnou kterou přináší novelizace je vyhrazení určitých pojmů souvisejících s pravomocnou exekuční činností. Jak už bývá u nás zvykem, ...
Novela zákona o spotřebitelských úvěrech: již žádn... Jednou z úprav, které by mohly opravdu vyřešit konkrétní palčivý problém na trhu je znění §18b, který řeší použití tvz. "barevných linek", přesněji Li...
×