Zástavní právo patří k nejčastěji využívanému zajišťovacímu prvku ze skupiny věcných práv k cizí věci. Nejčastějším důvodem zřízení zástavního práva je zajištění peněžité pohledávky majetkem dlužníka, kdy na základě právního ujednání podmínek zástavního práva je toto aplikováno v rámci platné legislativy na předmět zajištění.
Předmětem zástavního práva může být v podstatě jakákoli věc movitá či nemovitá, která je schopna svou hodnotou zajistit takovou peněžitou pohledávku.
Pohledávka může být zajištěna zástavním právem i na více zástavách najednou. Takový stav se pak nazývá vespolné zástavní právo.
Běžné typy zástavního práva
Legislativa upravuje několik typů zástavních práv, které se od sebe liší pouze v několika vlastnostech.
- Zástavní právo smluvní
- Zástavní právo ze správního rozhodnutí
- Zástavní právo soudcovské
- Zástavní právo Exekutorské
- Pohyblivé zástavní právo
Zástavní právo smluvní
Zástavní právo smluvní je zcela jistě nejčastěji užívaných typem z vyjmenovaných. Nejběžněji se jím zajišťují různé peněžité plnění (hypoteční úvěry, konsolidační úvěry, spotřebitelské půjčky) a to nejenom bankami ale i drtivou většinou nebankovních institucí a soukromých osob.
Zástavní právo smluvní se sjednává v písemné formě v podobě zástavní smlouvy, kde se obě smluvní strany dohodnou na podmínkách vzniku, trvání a zániku zástavního práva. Účastníky zástavní smlouvy jsou
- Zástavní věřitel – osoba v jejíž prospěch je zástavní smlouva sjednána (poskytovatel peněžitého půjčky)
- Zástavce – vlastník věci, která je zástavní smlouvou zajišťována ve prospěchzástavního věřitele
- Zástavní dlužník – osoba, která je příjemcem plnění a zároveň dlužníkem
Zástavce a Zástavní dlužník mohou být jedna a tatáž osoba v případě, že budoucí dlužník je zároveň vlastníkem zastavované věci
Zástavní právo nabývá platnosti a účinnosti podpisem všech zůčastněných stran, pokud není účinntost Zástavní smlouvy výslovně upravena jinak.
Zástavní právo smluvní je obchodovatelné, zástavce může s předmětem zástavy nakládat. Může věc například i prodat, přičemž při plnění ve smyslu prodeje věci musí dojít k uspokojení nároků zástavního věřitele. Rozsah práv nakládání s předmětem zástavy pro obě strany by měl být uveden v zástavní smlouvě.
Zástavní právo ze správního rozhodnutí
Zástavní právo z rozhodnutí správního orgánu se liší od smluvního pouze tím, že nevzniká na základě dobrovolné dohody smluvních stran ale rozhodnutím správního orgánu, nejčastěji Správce daně (Finančního úřadu).
Zástavní právo ze správního rozhodnutí patří mezi zástavní práva nedobrovolná.
Zástavní právo soudcovské
Dalším typen zástavního práva, patřícího do skupiny nedobrovolných, je soudcovské zástavní právo. Jeho vznik, trvání a zánik jsou iniciovány pravomocným rozsudkem příslušného soudu.
Nejběžnějším příkladem aplikace soudcovských zástavních práv je zajištění pohledávek ve prospěch Okresní správy sociálního zabezpečení či některých zdavotních pojišťoven.
Zástavní právo Exekutorské
Poměrně nedávno se skupina typů zástavních práv rozrostla o zástavní právo exekutorské, které by mělo dle obecných tvrzení sloužit k zajištění exekuované pohledávky v případech, kdy je to účelné.
O smysluplnosti exekutorského zástavního práva by se však dalo diskutovat.
Pohyblivé zástavní právo
Zástavní právo pohyblivé je poměrně neznámý typ zajišťovacího prvku poměrně obtížně použitelný v současných podmínkách a legislativě.
Zjednodušeně řečeno, v podstatě zachycuje místo konkrétně určené věci celou množinu potenciálních věcí, které v době sjednávání pohyblivého zástavního nemusí být známy a nemusí ani existovat.
Určitý smysl pohyblivého zástavního práva je možno spatři například v zajištění skladových zásob či jiných pohyblivých položek, kdy nedochází z zákazu s nakládáním těchto položek, ale naopak je možné s nimy obchodovat a tím v podstatě měnit (v určitých intencích) předmět zástavy jako takový.
Za pohyblivé zástavní právo by se asi dalo považovat například zajištění obchodního podílu společnosti, kdy společnost nadále obchoduje a tím předmět zástavy přímo ovlivňuje.
Co vše se dá zástavním právem zajistit
Zástavní právo se dá aplikovat jako zajišťovací prostředek prakticky na všechny věci, které si lze jenom představit včetně duševního majetku.
Zástavním právem se zajišťují nemovitosti, movité věci, zvířata, cenné papíky (akcie, dluhopisy…), obchodní známky, patenty, peněžité pohledávky apod.
Pomocí zástavního práva je možné též zajistit i obchodníly podíly společností.
Jak vzniká zástavní právo
Vše má svůj začátek i konec a nejinak je tomu i v případě aplikace zástavního práva.
Každý takový právní vztah vzniká na základě tvz. nabývacího titulu, čímž se rozumí obecně platný (či pravomocný) dokument, na jehož základě uvedená osoba nabývápráv zástavního věřitele v rozsahu a podmínkách, stanovených tímto nabývacím titulem.
- Zástavní právo smluvní – dobrovolně sjednaná zástavní smlouva
- Zástavní právo ze správního rozhodnutí – pravomocné rozhodnutí příslušného správního orgánu
- Zástavní právo soudcovské – pravomocný rozsudek příslušného soudu
- Zástavní právo Exekutorské – příkaz o zřízení exekutorského zástavního práva
- Pohyblivé zástavní právo – dobrovolně sjednaná zástavní smlouva
Trvání zástavního práva
Práva a povinnosti smluvních stran v době trvání zástavního práva jsou dány zástavní smlouvou. Zjednodušenš však lze říci, že se obě strany musí chovat tak, aby ani jedna z nich nedošla k újmě.
Zvláštním případem je zajištění věci, která během zástavy produkuje hodnotové přírůstky. Takový stav musí být v zástavní smlouvě zohledněn a musí jasně určeno, která ze stran může těchto hodnotových přírůstků užívat.
Zánik zástavního práva
Zástavní právo může zaniknou z několika důvodů:
- zánikem důvodu zástavního práva (navrácením peněžitého či jiného plnění)
- uplynutím stanovené doby trvání zástavního práva (je-li taková doba určena)
- vzdáním se zástavního práva ze strany zástavního věřitele
- oboustrannou dohodu
- zánikem předmětu zástavy
Bezpečnost zástavního práva
Ve vztahu k peněžitým pohledávkám je smluvní zástavní právo zcela jistě nejčastěji užívaným zajišťovacím mechanismem, který přijatelným způsobem omezuje práva Zástavce a dostatečně zajišťuje práva Zástavního věřitele.
Velkou výhodou zástavního práva je fakt, že Zástavce neztrácí vlastnické právo vůči předmětu zástavy.
Další srovnatelné zajišťovací prvky
Zástavní právo nepatří v rámci zajištění peněžité pohledávky k jedinému způsobu ochrany práv věřitele.
Dalšími známými zajišťovacími mechanismy jsou
- Zajišťovací převod
Převod předmětu zástavy do vlastnictví věřitele s tvz. rozvazovací podmínkou, tedy předem specifikovaným mechanismem, který jednoznačně určuje kdy a jak může dojít k opětovnému převodu předmětu zástavy zpět do vlastnictví zástavce.
Vše je sjednáno v jediné smlouvě o zajišťovacím převodu věci. - Zpětný leasing
Předmět zástavy je běžnou kupní smlouvou převeden do vlastnictví věřitele a ve stejném okamžiku je sjednána smlouva o pronájmu s následným odkupem předmětu zástavy zpět do vlastnictví zástavce.
Sjednána kupní smlouva + smlouva o pronájmu s následným odkupem.
Každý z uvedených zajišťovacích prvků má své výhody a nevýhody jak v aplikačních mechanismech, tak v legislatiní poloze. Za nejvyváženější zajišťovací prvek se dá s ohledem na četnost využívání, konkrétní vlastnosti a oboustrannou vyváženost označitběžné smluvní zástavní právo.
About the author