Zrušme reklamu na půjčky a všechny problémy se nám rázem vyřeší?

Zrušme reklamu na půjčky a všechny problémy se nám rázem vyřeší?

V první polovině letošního roku se dostala do médií zpráva o návrhu KDU-ČSL a komunistů na plošný zákaz reklamy, prezentující bankovní i nebankovní spotřebitelské úvěry vyjma účelových půjček na bydlení. Tento zákaz by se měl týkat jak mediálních reklam v televizi, rádiích či tiskovinách, tak i on-line reklam, které potkáváme denně na internetu či ve svých mobilních telefonech.
Je těžké odhadnou pohnutky, které autory tohoto nápadu k jeho zveřejnění vedly. Jisté je však to, že jimi nebyly hluboká znalost funkce trhu či odbornost v problematice dopadu různých typů financování na spotřebitele.

Začněme tedy pěkně od základu.

Nejlepší úvěr je žádný

Byť se mimobankovním firemním financováním sami zabýváme, je pravdou, že většinou je nejlepší si nepůjčovat. A pokud ano, tak je třeba takovému zadlužení věnovat velkou pozornost, a správně vyhodnotit, zda je to nezbytné nebo až natolik výhodné. Zdrojem dostatku prostředků ať už ve firmě nebo v domácím rozpočtu je dostatečný plusový rozdíl mezi příjmy a výdaji. Pokud si tento rozdíl (částku se kterou můžeme volně manipulovat bez obavy ze snížení životní úrovně či výkonnosti firmy) snížíme nějakou pravidelnou měsíční platbou, snižujeme tak i úroveň bezpečné hodnoty našeho Cash-Flow. Zkrátka menší běžná finanční rezerva omezuje schopnost reagovat na různé situace.

Samozřejmě tato kvalifikace nemůže platit pro všechny situace. Pokud si někdo chce místo placení nájemného splácet vlastní majetek (což je rozhodně rozumnější),  patrně mu nezbude nic jiného, než svůj rozpočet zatížit adekvátním úvěrových produktem. V podstatě nahradí platbu za bydlení splátkou vlastního majetku, která může být mnohdy i nižší.

Půjčujte si a půjčujte a půjčujte

Pravdou je, že reklam na různé bankovní či nebankovní půjčky tu máme někdy až příliš, a kdyby jich nebylo, reklamní media by přišla po citelnou část svého obratu (teoreticky).
Pravdou také asi bude, že existují lidé, které taková reklama navede a pomůže jim se zadlužit, tedy je může k zadlužení popostrčit. Většinou se ale jedná o občany, kteří k půjčování nemají nikterak negativní postoj a dříve či později by se k takovému kroku rozhodli ať už s reklamou nebo bez ní. Mnohdy stačí pohled na překrásnou televizi a už hledají kde si půjčit (nebo i opačně).
Rozhodným počinem k zadlužení je nejčastěji účel a souběžný úmysl. Kdo se rozhodne si například půjčit a jednou za život letět na dovolenou do krajin, kam by se jinak dostal jen prstem po mapě, udělá to, protože takovou potřebu pociťuje. Reklama jako taková pouze řekne takovému zájemci o půjčku jenom kde a u koho jí získá, ale nedokáže jej k zadlužení přemluvit!

Úvěr často smysl ale má

Přes všechna negativa zadlužování mohou nastat situace, kdy je čerpání půjčky výhodné, či dokonce zcela nezbytné.
Pokud jste zaměstnán(a) na dobré pozici s nadprůměrným měsíčním výdělkem, život na dluh se nabízí. Půjčíte si vše možné, vezmete si auto na leasing a všechno je v pohodě. A může být i nadále.
Anebo také ne. Stačí o takovou práci z jakéhokoli důvodu přijít, najít méně kvalifikovanou s nižším platem, a je tu velký problém. Pak je nutné se rozhodnout: opustit vše, co máte nebo si to udržet a pokusit se problém vyřešit tvz. konsolidací? Jen málo lidí zvolí první variantu.
Často jedno malé opomenutí může způsobit pohromu v podobě vymáhacích procesů, které jsou vražedně nákladné a mohou paralyzovat rodinnou ekonomiku na mnoho měsíců či let. O vymáhacích procesech jsem toho publikovali už více než dost.
Likvidace takového problému co možná nejvýhodnější půjčkou je pak nasnadě.
Jak by se však lidé mohli na finančním trhu orientovat, kdyby neexistovala reklama? Kde by získali přehled o společnostech, které mohou jejich potřebu zafinancovat? Jak by mohli poptat více takových subjektů, aby si mohli sami srovnat, kdo jejich problém vyřeší levněji?
Byli by odkázáni na prvního, kterého najdou? To by byla velmi nevýhodná situace, do které by je vtěsnala zmíněná zákonná úprava.

Není půjčka jako půjčka

Přestože se naši zákonodárci snaží z trhu odstranit všechny neslušné, podvodné a fiktivní poskytovatele, nedá se říci, že by se tak stalo se stoprocentní úspěšností. I když změny určitého zlepšení přinesly, pořád zůstávají na trhu subjekty, které by bylo dobré nepotkat.
Chce-li občan z nějakého důvodu bankovní či nebankovní financování čerpat, měl by mít možnost zcela transparentně nejenom porozumět konkrétní nabídce jednoho poskytovatele, ale především mít možnost najít takových poskytovatelů více a z jejich srozumitelných nabídek vybrat tu nejlepší.
Jakým způsobem by mohl řadový občan, nesedící hodiny denně na internetu, takové možnosti najít? No přece z reklamy. Z té reklamy, která jiného neskutečně obtěžuje, často až ničí jeho estetické cítění a nutí jej přepínat kanály na TV či raději odložit telefon.
Reklama není pro každého, ale pro toho, kdo jí v danou chvíli potřebuje. Myslet si, že reklama aktivuje nějakou akci u člověka, který k ní nemá motivaci, je bohapustá hloupost. Až když se rozhodnete koupit nové auto, začne Vás zajímat nabídka autosalonů.

Zakážeme tedy reklamy na spotřebitelské půjčky

S tak hlubokou deformací trhu se službami jsem se ještě od pádu totality nejspíš v tomto oboru asi ještě nesetkali. Jak pracuje a jak ovlivňuje reklamu trh samotný asi není myslícím lidem třeba nijak zvlášť vysvětlovat. Trh, tedy poptávka na trhu sama určuje, co na něm bude objevovat, a jaké nabídky budeme v reklamách vídávat.
Tím, že bychom reklamu na půjčky omezili či dokonce zakázali, vzali bychom pouze spotřebitelům možnost výběru nejvhodnějšího finančního produktu.

Marně pátrám v paměti, zda jsem už v minulosti narazil na hloupější nápad.